Francie

Ráno ve Francii je skoro jako každé jiné, jen se probouzíme s myšlenkou na cestu celkem hezkým prostředím.

Jak jsem slíbil, tak dělám, čistím si zuby. Pak dobrá snídaně, aspoň ráno nemusíme jíst tousty, ikdyž jsou velmi dobré. Snídaně byla celkem vydatná, tak nás všude přítomné pekárničky s kavárnou nechávají chladné.

Mimo dálnice se ve Francii jede opravdu pomalu, ale busík statečně zpomaluje před každým kruháčem a pak se rychle rozjíždí, než bude muset zase brzdit. Jednu věc by se ale celej svět mohl od Frantíků učit, vlastně dvě. Ta první je originální výzdoba kruháků. Je to fakt příjemný, když je uprostřed každého kruháku něco zajímavého, výjev z historie, současná sochařina, miniatury významných staveb z okolí, prostě fakt hezký. Jo a ta druhá, podstatně důležitější je ta, jak na těch kruhácích jezděj. V žádném případě nechci o francouzích tvrdit, že jsou výborní řidiči, ale kruháky zvládají fakt na výbornou. Pokud se k tomuto textu dostane někdo z ministerstva dopravy, tak ho velice žádám, aby se zajel podívat do francie, jak se má jezdit na kruhovém objezdu. Zákon o silničním provozu (nebo jak se ta norma otravná jmenuje) se často novelizuje a tak by se tam jednou mohlo napsat taky něco, co opravdu přispívá plynulosti a bezpečnosti provozu. (Celou dobu co se jede na kruháči, tak se bliká doleva, při výjezdy blikáte doprava. Jinak je na kruháči docela bordel – kam to stihneš tam jedeš.... nebo alespoň z mého pohledu spolujezdce to tak trochu vypadá :-) sjk)

Sojka mě trochu nechápe, zvládá termíny jako KVH, TDI a WD, ale moje výkřiky DX!, CX!, XM! Ještě malinko nechápe. Snažím se to vysvětlovat, ale někdy je to v takovém shonu, že na vysvětlenou říkám prostě jen starý auto. Prej je ve Francii minimální mzda 9 éček na hodinu, no nevím, ale asi jo. Starý auta jsou pro lidi, který jsou hodně bohatý. Buď mají hromadu peněz nebo hromadu času. Ostatně my busaři víme svoje (čí busík je mladší 25 let ať hodí kamenem).

No prostě paráda, nafta trochu dražší, ale nic zásadního. Až na jednom kruháči za městem stála taková lákavá boucherie. Nedá se nic dělat, zastavujeme a lezeme dovnitř. Nakonec nás zlákalo něco jiného než crroissant. Sojka si ke kávě objednává super tmavé brownies a já něco co vypadá vanilkově krémově. No zážitek na tři doby. Sojka málem padla ze židle - moc krásné židle. Mimochodem na parkovišti před pekárno-kavárnou stálo auto s podvalem a na něm taková ta stavebnice sporťáku s hrozně dlouhým předkem. Prostě pořád je na co se dívat, jen ty holky francouzský si ty svoje krásný křivky a dlouhý vlasy schovávají pod čepice, bundy a kdoví co. Ještě že mám s sebou Sojku.

Našim cílem je Carcassone, určitě to tam nestihneme. Ještě si užijeme cestu podél moře a když se stočíme na západ podle kanálu Du Midi, za jednou vesničkou na jeho břehu parkujeme busíka na hodně hezkém místě a jdeme spát. Tentokrát si zuby vyčistím už teď.


Mája

Sojka - Marijánka

Kuba

Simba

Sherpa