Carcassone

Na břehu Canal du Midi nás ráno budí sluníčko a konečně vidíme bílé Pyreneje. Než dojedeme ke Carcassone už jsou překryty hutným mračnem. Jo, Lonely nás docela nalákal, ale zas tak čarodějně to město nevypadá. Naštěstí je tady ale v prosinci docela pohodové množství turistů, tak to je možné i prohlédnout. Jako ale musí se nechat, že ty hradby jsou fakt velký. A dobývat Carcassone, že určitě nebylo jednoduchý.

Rádi bychom navštívili nějaké horké prameny, ale bohužel jsme si to před odjezdem nestihli úplně pozjišťovat, kde nějaké jsou. Takže hledáme WIFI a při hamburgru v sendwicherii googlime. Hot springs in Fontpedrouse. Prý tam jsou lázně St Thomas a někde u toho i neplacené přírodní. Souřadnice neznáme, ale podle popisu to snad najdeme.

Cesta se pomalu zmenšuje, údolí se ouží, skály se přibližují a serpentin přibývá. Občas to vypadá docela dramaticky – to se pozná tak, že se Sojka křečovitě drží sedačky a snaží se neznervózňovat Kubajse. Cesta pořád stoupá a stoupá a už není ani moc zeleno ale začíná být bílo a pořád to nekončí. Tyjo, náhorní plošina, paráda! A pak zase dolů. Ale už jen kousek, stmívá se a Fontpedrouse je před náma. Tak to by bylo lázně St. Thomas máme, parkoviště je plný a přírodní neplacené koupele nenacházíme. Nepsali tam něco o 3. zatáčce a míjení St. Thomas? Tak jo, jedeme výš. Už jsme třetí nebo druhá zatáčka? Stojí tady karavan, tak to tady projdeme. Francouzi. Ca va? Jo jo, hot springs ještě o kousek výš a tam se dá zastavit. Je tam plno. Super! I zaparkovat se nám ve třetí zatáčce taky podařilo. Pak s čelovkama scházíme po stezce dolů... Pára kolem, hlasy a občas bludičky. Na stromech lapače a cinkající korálky. Bublání vody. Tohle místo má fakt Genius Loci.


Mája

Sojka - Marijánka

Kuba

Simba

Sherpa