24.12.2017

Konečně mám trochu času a síly na psaní našeho cestovního deníku. Sojka zdobí vánoční olivovník a já vařím čaj. Tedy vodu na čaj a ta se musí hodně hlídat a tak se nemůžu účastnit vánočních příprav, bohužel.

No nic, dnešek je na pořadu až dále, teď se musím přehoupnout trochu do minulosti.

Někde na časové ose před 20.prosincem tohoto roku je rozhodnutí, že vánoce strávíme na cestě a aby to bylo o trochu příjemnější než na mrazivém severu, pojedeme na slunný jih. Né moc daleko, jenom do Španělska (přesněji Andalusie).

No chtělo to udělat nějakou práci na busíkovi, ale času moc nebylo a když byl, tak do toho něco vlezlo (třeba brodit se v hovnech u Džuzby). Nicméně jsem před cestou stihnul vyměnit zadní pružiny. Tím se auto trochu předklonilo, ale říkal jsem si, že to doženu nákladem. Nevím co bych musel naložit - když jsem si stoupl na zadní nárazník, auto nekleslo ani o centimetr. No nic, až budu mít čas vypodložkuju pružiny na předku.

Taky jsem se zbavil neustálého přibržďování levého předního kola, které mě snad trápí už od Turecka. Jo a vyměnil jsem silenbloky na levém horním rameni. Olej, filtry a podobné hovadinky. Žárovku v přístrojovce, aby bylo vidět na tachometr, opravím po cestě. Stejně bude stále zapnutá GPS, tak není potřeba tachometr.

Málem bych zapoměl na tu nejdůležitější věc. Udělal jsem na střechu držák na solár a nádrž na naftu a protáhl kabel za poličkama až k regulátoru, který mám namontovaný od léta.

Po pár prvních kilometrech se ukázalo čeho jsem docílil. 1. levé přední kolo píská, tak do 50 km/h (to jistě brzo přejde) 2. vyměněné silenbloky neskutečně vržou. Jo a na radu jednoho bývalého offrouďáka jsem prohodil kola, aby se gumy sjížděly rovnoměrně a déle vydržely. Byl to super nápad, jen to hučí jako kráva když má hlad, to ale taky jistě brzo přejde.

Jo a abych nezapoměl, busík dostal novej vejfuk. Mít za barákem kovošrot kam vyvážej zmetky nerez výfuků je moc fajn. Jen to trvalo půl dne, než jsem vyřezal ten starej (byl to svařenec od parohů až po koncovku) a posvařoval novej. To jediné snad mělo požadovaný výsledek, ztišení auta. Už se v tom nedalo jet podél zdi.

Tak snad už zítra budeme moci vyrazizt. Spát se jde brzo, protože toho je na balení ještě fůra.

 

Odjezd

20.12.2017

Dnešek je oficiální den odjezdu. Sojce začíná dovolená a já jsem stihnul na busíku co jsem stihnul, ostatní musí vydržet. Nejedeme na konec světa, jen na konec evropy. Nevím co dělá dopoledne Sojka, ale já ho trávím v dílněl, kde nakládám náhradní díly a kanystry na naftu, nářadí a snažím se přebrat věci, které nebudou potřeba (6m kabelu 3x2,5mm, který byl pod sedačkou řidiče potřebovat nebudeme, stačí 5m 2x2mm). Jo a taky se letos nechystám navštívit nějaký potok nebo pangejt zasypaný sněhem, tak beru naviják, vejde se pod sedačku vedle topení, takže pohoda.

Zprvu se zdálo, že je toho trocha, ale zabralo to celé dopoledne. Pak dosta busíka z dílny, zamknout vozejky. Tranzita se do dílny dostat nepovedlo, tak bude holt stát venku. Ještě jsem zkoušel přemluvit chlapy v kovošrotu, ať mi prodají 8m vázací kurty. Prej ani za zlatý prase, tak se musím spokojit s normální kurtou, která má na konci nerozvázatelný uzel.

Sojka zatím zabalila docela dost věcí, tak už vlastně jenom nakládáme, kam co patří. Musíme ještě koupit zdroj k počítači, nějaké kabely a chleba a něco na tousty, které si chceme udělat na cestu.

Dnešek je fakt dost nabitej, ale tak nějak to všechno vychází. Odevzdat kocoura u rodičů, poslat poslední peníze za nějaké faktury a trochu se s nima poradovat z vánoc. Už jsem asi velkej kluk, takže mě nejvíce potěší měký dárek (nesnáším nakupování oblečení) a knížka. Oboje se dostavilo. Děkuji Ti Ježíšku, ikdyž pár dní předem, ale chápu, že měnit velikost někdy dlouho po novém roce může být malinko problém.

Všímáte si, že jsme ještě ani nezapsali počítadlo tachometru. Stále jsou to jenom přípravy. Z Plaňan jedeme do Holešovic. S malou zastávkou na pumpě. První velké čerpání je plánované na tank ONO v Nýřanech, takže berem jen 10 litránků. Hlavně ať už jsme v Praze. Tam nás čeká večeře, ná pár dní poslední normální jídlo, tak si ho mohutně užíváme, jen já ho zapíjím vodou na místo pozdního sběru z Velkých Pavlovic, no co. Vše se děje dost rychle, jen ten toustovač peče prostě svojí rychlostí a k většímu výkonu se vybyčovat nedá. Po společném snažení si do busíka odnášíme úhlednou kabičku plnou toustů.

Vodu, zapoměli jsme na vodu! Klid, jsme před domem, Sojka dojde pro vodu a já naleju ještě naftu z kanystrů.

Je něco kolem deváté večer a my konečně vyrážíme směr Nýřany. Počítadlo kilometrů ukazuje_______(sojka pak doplní :-)).

No jede se dobře, levé kolo píská, uložení ramene vrže, motor má jiný zvuk než dřív, ale to dělá ten výfuk, brzdí to dobře a když zastavím na semaforu a pustím brzdu, busík se rozjede směrem, kterým se uklání silnice, super.

Strašně rád jezdím s papírovou mapou, ale použitelnou mapu máme pouze Andalusie, takže jedeme podle Navigátora, máme stažené aktuální mapy, takže pohoda jazz. Až na sjezdu z Plzeňské dálnice na Nýřany mi je divné, že cedule na Nýřany je na kruháči rovně a Navigátor nás žene do leva do průmyslové zóny, ale v mapě čerpačku má a je zvolená jako průjezdní bod, tak snad v pohodě a ví co dělá. Neví, ten blbec (pokud lze takto program běžící na androidu personifikovat) nás dovedl k závoře na konci průmyslové zóny. A druhý blbec je ten kdo na začátek zóny nedal značku slepá. A třetí je ten kdo tam nechal dát tu závoru. Jsou 2 rozumné možnosti jak to vyřešit. 1. otočit se – nepřipadá v úvahu, vzdávat se po 100 km cesty je pod naše schopnosti. 2. přesvědčit se, zda je závora opravdu zamčená, nebo je tam jen tak aby odradila lidi co si chtějí zkrátit cestu. Jenže venku mrholí a já se ani neodvažuji myšlenku na vystoupení vyřknout. Naštěstí věrni naší zásadě, každý den alespoň jeden offroad, objíždíme závoru z prava. Pak už těmy nejužšími uličkami, které v Nýřanech mají dojíždíme k čerpačce na které bereme 105 litrů nafty a ochucenou vodu a kafíčko a míříme na německo. Začíná posněhávat, občas je mlha a občas mrholení, a když už to vypadá, že se začne tvořit slibovaná ledovka a jede v hustém mrholení s mlhou, zajíždíme na odpočívadlo, kde s puštěným topením usínáme s vědomín, že jsme již na cestě. Moc dlouho si to usínání neužívám, jsem asi hodně unavený z příprav. Jo a zuby si vyčistím až ráno.


Mája

Sojka - Marijánka

Kuba

Simba

Sherpa