Zastávka v Banátu

1. 10. 2014 - Středa

Z komáří maďarský louky jsme se poštípaní vydali na Temešvár. Hodinu jsme strávili na Shellce snažíce se uploadovat fotky - těsně před cílem nám ale blokli WiFi, hurá! Rumunský hranice bez problémů. Temešvár jsme nalezli ve stavu rozkladu, absence všech dlažebních kostek z Piata Unirii a jeho okolí nejspíš předznamenává brzké občanské nepokoje. Ani oblíbenou veganskou restauraci jsme na jejím místě nevypátrali. Zato mise Kafe a Kebab byly úspěšné. Pak už jsme zamířili rovnou na Svatou Helenu v Banátu a zavřenou hospodu nahradili pětilitrovkou Müller Thurgau, Čejkovice.
 
 
Mája

2.10.2014 - Čtvrtek

Tak dneska to bylo fakt hustý, asi jako když si plave ryba v medu. Probuzení nad Svatou Helenou u hromady větrných elektráren těsně před polednem věští určitě zajímavý den. Ve vesnici rychle nalézáme hospodu a druzime se s místní i nemistnimi. Pak rychlá návštěva Májiných znamych a procházka po okoli. Ještě pak stihame pohodové kafe a hurá na Gernik, ať to zvladneme ještě do jeskyně co je po cestě (bylo tam hodně netopyru a hlavně obrovské hromady guana - což jsou netopýří sračky :-). Nabirame ještě vodu a hurá podél Dunaje, až k odbočce doleva do vesnice Sichevita, odkud dle mapy KČT vede bila silnice na Gernik.

Je tam zakreslena jediná, tak to moc neresime a jedeme porad rovně, až se Simba zastaví s tím, že už to dál nejde. Má pravdu, tak otacime se snahou neskutalet se do potoka.Zadarilo se, jen jsme si prehodili pořadí. Jsme z té mapy trochu zmatení (možná je to tím, že jí prohližíme na displeji sojcineho fotaku), tak srabacky zapinam GPS a po 2 kilometrech zjišťujeme kde byla chyba. Dál je to pohodovej kilometr, pak vyjeta rejha od vody. Naštěstí je vždy nějaká možnost. U jednoho místa zastavuju s tím, že buď to půjde nebo ne, tak Simba čeká, ať tam nejsme oba. Drsných 200 metrů a pak zas pohoda, sotolina, písek a velké díry.

U jedné obnažené roury volim cestu vpravo přes mez, vyšlo to. Simba si trochu stěžuje na zvuk motoru, ale asi dobrý. Do Gerniku to máme asi 2 kilometry. Předemnou je další roura a před ní celkem šutrák. Bojím se o vanu, tak volím stejnou fintu jako posledně, nechci zastavovat, je to dost do kopce. Vyskakuju s busikem na mez vpravo od cesty. Najednou cítím bahno pod kolama a už se busik levou stranou ocitá v rygolu, který vede vodu k té rouře. Je po náboje ve vodě a jen těsně nesedí na břichu. Moc to neřesime, Simba mě vytáhne. Dozadu to ale nejde, tak cukame dopředu. Ani to se nezdařilo, teda mělo to za následek, že se busik ještě více naklonil do potůčku a sedl na břicho tak, že pravé přední kolo se vznášelo ve vzduchu. Jo a natrhlo se lano. Není čas na hrdinství, jdu do stavení, které je pres cestu. Tam vysvětluji co se přihodilo a snažím se s rumunským přízvukem opakovat slovo traktor. Starší pán to jde nejdřív okouknout, pak se radí s paní a nakonec vytáhnou syna od televize. Ten v klidu nastartuje traktor, odpojí vlečku a jede busika zachránit. Nejprve dokončí nacate lano, pak paní donese ocelové a traktor jen zabrbla. Busik si chvilku hraje na pluh, zahajuje podzimní orbu. Když je venku koukam jen jestli z něj nic neteče a vracim se na cestu, kterou zatím místní trochu upravili, aby se dala projet. Chvílemi se nám zdá, že se omlouvaji za stav jejich cest. Za vytažení platime jedno ceské pivo a 2 krabičky cigaret. Pak už pospichame celkem slušnou cestou do Gerniku, kde nacházíme otevřenou hospdu s dobrým rumunským i českým pivem. Busiky budeme kontrolovat až ráno.

Kuba

3.10.2014 - Jak jsme navštívili Gernik

Gernik je jedna z ryze českých vesnic v Banátu. Místní tu těžili vápno a pyšní se soustavou vodních mlýnků (voděnic), které stále používají pro mletí mouky. Grnik je jedinou vesnici, která má svůj obecní úřad. No prostě je to vlastně pořádná vesnice, ve které samozřejmě nechybí ani hospoda. A koneckonců hospoda je místo, které se nám jako jediné podařilo pořádně prozkoumat (kromě plácku před hospodou, kde jsme parkovali busiky). A jak k tomu došlo? - chtěli jsme dnes přece dojet až na turecké hranice! :-o
 
Ráno (vlastně dopoledne) jsme se vzbudili do chladného a větrného dne. Koňskou projížďku jsme odpiskali a tak jsme se odebrali k hospodě, kde maji WiFi, abychom nasdíleli zážitky na busik.cz. Hospoda zavřená, tak sedíme v busiku, chytáme WiFi a čas do znovuotevření hospody krátíme popíjením Müller Thurgau (stejně nesmíme vézt alkohol do Turecka...). Sedíme, pijeme, sdilime, blbneme, konzumujeme vepřový a je nám fajn. Nakonec kluci utekli na výlet a my s Majou se odebraly alespoň na procházku k pekařovi - i to nám dalo celkem zabrat, viď Májo :-) 
 
No a pak už byla hospoda zase otevřená... a trochu nás udivuje, kolik tu přebývá mladých lidi...
 
Nedojeli jsme ani na hranice s Tureckem ani do vedlejší vesnice, ale jen zpátky k fotbalovému hřišťi na naše spací místo...

Objevili jsme, že naše tablety umějí převádět řeč na text... takhle to dopadlo :-)

Ahoj hezky ono to umí normálně rozpoznat co říkáme no a přepisovat to i do txt tak to je fakt tlustý ne to není tlustý to je hustý nah nah nah nah nah a je to on umí ne je to on je to on je to on pražskej démon ten démon je to on je to on ten démon super přesně tak já se poseru pašák asi nic nenaděláme to není pravda umění nah emil artur gel 5 litrů užovka youtube a ty seš úplně mimo frajer re player 11 uh uh uh uh uh blbost ukrajina nah ukrajina nemáš za co facebook bob marley facebook výborně na otázku marty odpověděl bob marley facebook nevíš jak se ti tu směrem kam obchodní rejstřík bláznivý uh čerpadlo to spí nah nah obchodní rejstřík bláznivý uhk čerpadlo testy nah nah nah nah vyhul country chodí na víno knih nah hodinový noc národní

třída seznamka69 líbeznice seznam.cz líbeznice seznam uh pražský skate pražská 2441 počasí možná bychom to mohli zahrát na stránky ww tečka google.cz čerpadlo čerpadlo miluju tě miluju thě šerpa
 
Sojka

4.10.2014 - Sobota

Jak opoustime Rumunsko, uhanime pres Bulharsko a prekracujeme Tureckou hranici.
 
Rano nám to z Gerniku jde celkem dobře. Jedeme podél Dunaje do Bulharska.Cestou nemáme žádný problém, až na policejní kontrolu, která nás stála 20€. Neměli jsme zaplacené dálnice, po kterých jsme sice nejeli, ale asi to tu mají jinak.Do Bulharska jedeme přes placený most a raději si kupujeme dálniční známku za 5€. Bulharsko opravdu jen rychle projizdime s malou noční zastávkou v průsmyku na jídlo a marmeladu (je zvláštní, ale dobrá). Překročení turecké hranice předchází demontáž antén a zakrývání vysílaček. Levné nafty z Bulharska pasujeme jen asi 65 litrů (Simba o trochu míň, ale dohání to Sherpou). Na hranicích projizdime okolo hromady okynek (asi u poloviny jenom mavaji rukou at jedeme dal (ve 3 ráno by se mi nechtělo nikoho kontrolovat). Nicméně bez kontroly nezustavame. Ptají se na elektroniku a alkohol. Na vše říkáme ne, prohra ne jeden batoh a dá nám čárový kód, který ukazujeme u dalšího okénka, tam ho jen projedou čtečkou a jsme v Turecku. Utahani jak koťata zajizdime do kukuřičného pole a spime az do nedělního poledne.
 
Kuba
 

Mája

Sojka - Marijánka

Kuba

Simba

Sherpa